Ekologie

 

 

Záhadná dálnice D3

 

Zastupitelé Středočeského kraje odhlasovali na svém posledním loňském zasedání konečnou verzi vyššího územního celku. Měli velice na spěch, neboť nový stavební zákon, by patrně odhalil procesní chyby, a schvalování by se muselo vrátit opět na začátek. To si samozřejmě zastupitelé nepřáli. Radovat by se však neměli předčasně. Ekologický právní servis hodlá VÚC Středočeského kraje během příštích měsíců právně napadnout.
Jisté však je, že společně s novým plánem přibyla i červená čára spojující Jesenici u Prahy a České Budějovice, nazývající se orwellovským newspeekem stabilizovaná varianta dálnice D3.
Zdálo by se, že její dostavbě už nic nemůže zabránit. Situace je však taková, že ještě nikdy nebyla své realizaci tak vzdálená, jako nyní.

Bez dálnice válku nevyhrajeme
Na úvod si připomeňme, proč se tak nepopulární stavba stále vrací do pléna a kde nalézt kořeny jejího vzniku.
Když se podíváme na mapu republiky pouhým laickým okem, bude nám divné, proč vede tak málo osídlenými regiony jako je Benešovsko, Voticko a Sedlčansko - o tradičních zemědělských jižních Čechách nemluvě. Proč se tak úzkostlivě vyhýbá všem velkých sídlům, přestože má primárně sloužit dopravní obslužnosti regionu, a Ředitelství silnici a dálnic stále smutní, jak je například dálnice D1 špatně postavená, protože vede málo osídlenou Vysočinou?
Odpověď není vůbec jednoduchá, stejně jako celá geneze tohoto projektu.
Prvopočátek snahy postavit kapacitní silnici touto Bohem opuštěnou krajinou spadá do období protektorátu Čech a Moravy, kdy němci vysídlili čechy z Neveklovska a přivedli tam své sedláky, aby došlo k ponemčení vnitrozemí. Kousek dál, ve Štěchovicíh si postavili podzemní fabriky a v Lešanech měli vojenské základny.
Věřili, že dokáží ještě během války vynalézt supervýkonný bojový letoun a ten budou muset nějak dopravit do Rakouska. Nechtěli se s takovým pokladem kodrcat vesnicemi.
Po válce pochopitelně padl projekt na třicet let k ledu, ale když se dostal k moci Gustáv Husák, nechal se slyšet, že co bylo dobré pro Hitlera, bude stejně dobré pro něho. Patrně i pod diktátem sovětské kominterny, jenž považovala naše vnitrozemí za vynikající frontu pro třetí světovou válku, potřebovala spojení nejenom západovýchodní, ale také severojižní. Oprášili Hitlerův projekt a roku 72 mu dali oficiální název dálnice D3. Nevšimli si ovšem, že si předseda federální vlády Lubomír Štrougal postavil chatu zrovna na dolní Sázavě a tak šel projekt opět do šuplíku.
Nikoho by nenapadlo, že v mírovém období po roce 89, kdy se války vedou spíše politickými cestami, bude někdo potřebovat tuto čistě vojenskou trasu.
Jenže projekt za desítky miliard nenechal spát lačné stavební lobby, která trpělivě pomocí médií, agentur i politiků vrátila D3 na stůl.
„Co může být výhodnější, než liniová stavba s velkým množstvím mostů, tunelů, vedená poddolovaným , podmáčeným a místy ještě ne zcela geologicky prozkoumaným územím?“ ptá se jednatel sdružení obcí KLID Ing. Šmíd.
Nahrál jim v tom i fakt,že vstupem do EU ČR stala okamžitě výhodnou transitní zemí. Podobenství kamionové spojnice novodobých křižáků kapitalismu s tepnou německého wehrmachtu dává problematice D3 absurdní nádech.

Jsme stále proti, ale dochází nám dech…
Tak mluví obce, sdružené v několika sdruženích, které stavbě dálnice vehementně brání. Ještě donedávna byl odpor jednotný, ale dlouholetá persekuce ze strany kraje, přivedla některé radnice „k rozumu“. Psáry, Libeř a Jesenice dálnici nechtějí, ale už to veřejně neřeknou.
„Nesmíte se obcím divit, „ brání je bývalý starosta Psár Ing. Janata, „ potřebujeme dotace na chodníky, na kanalizaci, na čističku. S krajem to dlouho mít rozhádané nemůžete.“
Rovněž občanská sdružení, vzniklá většinou na půdorysu někdejších osadních výborů, protestují sice vytrvale, ale i jejich hlas po deseti letech slábne.
Největší vzedmutí bylo kolem roku 2000, kdy se dokázali lidé v Posázaví složit na alternativní studii PROMIKA, kterou zpracoval Ateliér životního prostředí. Bohužel se jí nikdo pořádně nezabýval, přestože podstatné části byly už vykradeny na řešení místní infrastruktury.
„Tomu projektu tady všichni věřili. Nikoho nenapadlo, že už je to dávno rozhodnuté,“ říká dnes smutně předseda Krajiny 2000 Pavel Hrabec.
„Když tu byl Stanislav Gross, ještě coby ministr vnitra, tak se nám akorát vysmál,“ povzdechne si předseda KLIDU Josef Bek.
Smutnou roli sehrálo i Ministerstvo životního prostředí, které nejdříve za náměstkování Ing. Tylové hledalo alternativní řešení, ale po nástupu ministra Ambrozka a především jeho podřízené Ing. Honové, která přišla přímo z kanceláře hejtmana středočeského kraje Bendla, obrátila kurz a pustilo stabilizovanou trasu D3.
„My jsme vždycky říkali, pojďme udělat obchvaty obcí, skapacitníme I/3 a za dvacet třicet se uvidí,“ vzpomíná Tylová.
Nesmíme však zapomínat, že už v prosinci roku 2005 vláda vydala souhlasné stanovisko s trasou dálnice D3. Ambrozkův veletoč se tedy mohl už nazvat možná jen malým divadlem.
Studie o dopadu na životní prostředí EIA dodnes není hotová. Dálnici stojí v cestě prakticky všechno, na co si lze vzpomenout. Zachovalý krajinný ráz, ojediněle kompaktní příroda, ucelená rekreační oblast, vzácné biotopy, tuny zlata pod zemí, milióny kubíků vzácné cihlářské hlíny, obtížný terén i zlatý kaňon , který čeká díky své jedinečné architektuře na objevení kunsthistoriky.

Zelení D3 odmítají
Většina odpůrců se už smiřovala s tradičním výsledkem: občanský odpor, žaloby, soudy, a ve výsledku speciální zákon, který stavbu urychlí všemu navzdory. Lobbyistům však zatrnulo po červnových parlamentních volbách. Zelení, kteří měli ve svém programu jasně garantováno, že nepřipustí stavbu D3, se dostali do parlamentu a nedávno i do vlády. Vicepremiér Martin Bursík řekl: “vyřešení dopravního spojení Prahy a jihu Čech je pro nás krucinální záležitost, ale ne trasou D3. Chceme dokončit R4 a udělat obchvaty Benešova a Mirošovic.“
Zeleným by k tomu měl posloužit text koaliční smlouvy, který jasně ukládá ministrům znovu posoudit ekonomickou prospěšnost dálničních staveb.
Zelení budou muset donutit vládu k revizi jejího rozhodnutí z roku 2005 a doufat, že zbylé dvě strany přesvědčí, že stavba je z dopravního i ekonomického hlediska nesmyslná.
Nebude to však mít jednoduché. Tlak modrých hejtmanů Bendla a Zahradníka je obrovský. Můžeme jen hádat, zda se kvůli trasování D3 neotřese vládní koalice v základech.
 

O.Janeba