Zelená politika

 

Smutný boj herce Palaty
Hodnotit kolegu z novinářské branže je vždycky ošidné. Vystavujete se nebezpečí nařčení z kálení do vlastního hnízda. Naštěstí je Michal Pavlata především angažovaný umělec a pak teprve žurnalista, takže si neodpustím malou glosu.
Pavlata už dlouho z pozice nezávislého a příležitostného publicisty kope za Klausovu jedenáctku a nedávný rozhovor pro týdeník Reflex tomu dal srozumitelný rámec. Rozervaný umělec expresívně popisuje truchlivý boj s rudými ďábly. Vzhledem k čtyřicetileté zkušenosti naší země s komunistickou vládou, to je ospravedlnitelný boj.
Ovšem jedním dechem kritizovat polistopadovou KSČM za její manýry a druhým vyzdvihovat přednosti ODS, to skřípe víc, než si příležitostný publicista může dovolit.
Komunismus i loňský kapitalismus ODS má totiž podezřele mnoho shodných rysů. Omezuje lidi na jejich svobodě, jeden třídním bojem, druhý penězi, oba zhoršují přírodní podmínky, upřednostňují kabinetní politiku a moc je jim vždycky prostředkem k sobeckým cílům, jedněm k marxistické revoluci, druhým k hospodářskému růstu do oblak.
Když jsem v nedávné panelové diskusi viděl otce zakladatele Klause, jak vrtošivě kroutí hlavou a mečí, že klimatické změny neexistují, nebyl příliš vzdálen předposlednímu generálnímu tajemníkovi UVKSČ, který ze své chalupy vzkazoval, že listopad 89 byl historický omyl.
Nenapíšu nic světoborného, když svojí glosu zakončím konstatováním, že polarizování naší společnosti v pravolevém vidění je trestuhodné.
Michal Pavlata je jeho trojským koněm.


O.Janeba