Zelená politika

 

Modrá záře nad Prahou
Co s ní?

Matička stověžatá Praha po komunálních volbách výrazně zmodrala, jako kdyby jí někdo zfackoval zmrzlou opratí, řekl by jistý komunistický politik. Pravdou je, že si vítězná ODS nemusí lámat hlavu nad tím, s kým půjde do koalice. Vystačí si sama. V evropském měřítku ojedinělý úkaz. Můžeme se přít, jestli je to důsledek odporu proti socialistovi Paroubkovi nebo výsledek rafinované kampaně v řádech desítek miliónů korun.
Jisté je, že volby byly demokratické a svobodnou vůli lidí je třeba ctít na nejvyšší míru. Zarážející je jiná skutečnost. Pavel Bém se před volbami dopustil politického harakiri, když uvedl zpět do společnosti nekorunovaného krále tunelářů Antonína Charouze. Společně představili projekt automobilového okruhu, který by mohl využívat i cirkus formule jedna. A to v chvíli, kdy palcové titulky předních deníků vydaly alarmující zprávy, jak se v posledních letech v hlavním městě zhoršil vzduch. Mluví se o návratu před rok osmdesát devět.
Když opominu prostý fakt, že práh našich obyvatel pro podvodníky a lotry je značně posunutý a Charouz je nechává chladným, vzduch dýcháme všichni stejný.
Bém se durdil nad mou otázkou, jestli za rychlá auta nezaplatí obyvatelé Prahy příliš velkou daň. Odpověděl, že to Pražany nebude stát ani korunu, všechno zaplatí zahraniční investor. Jenže já se neptal na peníze, ale na zdraví obyvatel. Míra zatížení bude totiž obrovská. Nezkrotitelný hluk, smog, oparcelování významné části doposud volně přístupné aglomerace, objížďky, rušení stávajících vytížených silnic a nákladné budování jiných. A to nezmiňuji kolapsový stav ve dnech závodů, kdy město zaplaví desetitisíce fanoušků ve vlastních vozech.
Voliči, kteří přišli při komunálních volbách k urnám, buď nesledují noviny, nebo je jim to jedno.
A další bizarnosti občanských demokratů, které si nesou do vínku na radnici, jim zřejmě také nevadí. Megalomanské plány s nejasným financováním, pořádání olympijských her, stavby obřích mrakodrapů a pověstná zkorumpovanost pražského magistrátu. Ve své politice ODS rovněž zdařile ukazuje, jak odolná je vůči moderním trendům, díky nimž se v západních městech dnes žije daleko příjemnější.
Bez jakékoliv hloubkové analýzy převzala plány z doby komunismu, které svádí automobilovou dopravu do rezidenčních čtvrtí. Naprosto ignoruje cyklistiku jako alternativní zdroj dopravy a vyhání lidi z hromadné dopravy jejím neopodstatněným zdražováním.
Přes všechny vyjmenované nešvary zazvonilo na tuhle vizitku ve volbách přes padesát procent voličů.
Můžeme doufat, že se ODS změní a bude vládnout rozumně. Že přizpůsobí Prahu západním metropolím. Nebo se můžeme bát, že z ní vytvoří rozteklé megacity, neschopné identifikace obyvatel se svým životním prostorem.
K oběma přístupům má od nás velmi silný mandát.


O. Janeba