Zelená politika

 

Martin Bursík mě trochu zklamal,

řekl v exkluzivním rozhovoru pro Slunovrat Petr Pávek

  Nedávno jsem o něm psal, že se vytratil z vnitropolitického světa zelených. Není to docela pravda. Ještě před zveřejněním níže uvedeného rozhovoru na tomto webu, se objevily odpovědi v jiných a podstatně masovějších médiích. Ponechám stranou vhodnost tohoto kroku, nicméně to potvrzuje fakt, že úspěšný jindřichovický starosta stále voliče i novináře zajímá.


- Mrzí Vás, že jste se díky zmrzačenému volebnímu systému nestal poslancem?

Mrzí mne zmrzačený systém jako takový, a to nejenom ten volební. Myslím, že
většinu lidí vnitřně zlobí, když narazí v systému na manipulaci, zneužívání
postavení, opovrhování mravními hodnotami anebo prostě jenom kocourkovštinu.
Je toho kolem nás tolik, že mnoho lidí začalo přivírat oči a rezignovalo.

Soukromě jsem rád, že jsem se do sněmovny nedostal, myslím, že to chce silný
žaludek na řadu lidí, témat i procesů. Osobně ale samozřejmě rád nejsem,
protože jsem posledních deset let svého produktivního života aktivní ve
veřejné sféře, hodně jsem se naučil i odpracoval. Jsem si vědomý toho, že
měnit systém, a tudíž i český parlament, je možné pouze zevnitř. Zvenčí
změny dosáhnout nelze. Byl jsem připravený k této změně přispět.

- Působil jste na mě jako nezávislý, vstoupíte do strany, spojíte s ní další
politickou budoucnost?

Nebyl jsem jako nezávislý. Kandidoval jsem jako člen Strany zelených, do
které jsem vstoupil ještě v prosinci 2005. Chtěl jsem přispět k úspěchu
strany, která podle mého názoru na naší parlamentní scéně chyběla. Zejména v
evropském kontextu.

- Bude nějaká Vaše další politická budoucnost ve velké politice?

Nevím. Jak říká goetheův Faust Wagnerovi "dvě duše sídlí v hrudi mé a jedna
chce oddělit se od druhé". Na jedné straně (té soukromé) si chci po deseti
letech veřejné služby odpočinout, založit rodinu a věnovat se prostému
venkovskému životu. Na druhé straně (té osobní a profesní) si myslím, že by
byla škoda, neuplatnit poznané a naučené ve sféře, která to moc potřebuje.
Vyhodnotím situaci a příležitost, pokud se objeví. Nejsem ani kariérista,
ani sběratel funkcí nebo titulů a umím se uživit mimo politiku a veřejnou
sféru.

-Kdo vás ve straně nejvíce zklamal a kdo překvapil?

S odstupem několika měsíců od voleb jsem zaznamenal pouze jedno osobní
zklamání a tím je Martin Bursík. Před volbami za mnou jezdil do Jindřichovic
a přemlouval mne, abych kandidoval. Znali jsme se pracovně a trochu soukromě
z dřívějších let. Věděl jsem, že odvedl kus reformní práce ve straně. Za to
jsem si ho vážil a rozhodl se, že pomohu nejenom jemu osobně, ale hlavně
zeleným. Dnes mám pocit, že mu strana slouží pouze jako podstavec pro jeho
osobní profilování, za kterým zájem zelených pokulhává. Myslím, že by se
tyto dva procesy měly více udržovat v rovnováze. Přál bych jemu i zeleným,
aby to včas rozpoznal a dokázal uvést do pořádku.

-Co vás ve straně nejvíce zklamalo a překvapilo?

Nechci se negativně vyjadřovat o straně, jejíž jsem členem, jejíž program je
mi blízký a které přeji co nejvíce vlivu na věci veřejné. Jisté je pouze to,
že k naplnění tohoto cíle se bude muset strana cílevědomě a rychle
profesionalizovat jak dovnitř, tak navenek. Spousta členů Strany zelených
stále zaměňuje své působení v neziskovém sektoru s prací v politické straně.
Jsou to dva velmi rozdílné světy a je to tak dobře. Právě tou rozlišností v
přístupu k řešení veřejných témat vzniká společenská pluralita. Záměna nebo
splývání obou rozdílných rolí vede u nás politickou scénu i veřejnost k
tomu, že Strana zelených není brána vážně.

-Je vám bližší pravicový proud ve straně nebo levicový?

Ani jeden. To je právě to významné na zelených v politice. Být zelený
umožňuje pohled na jednotlivá veřejná témata z perspektivy zodpovědnosti,
dlouhodobosti a udržitelnosti. V oblasti ekonomických reforem je lepší stát
více vpravo a čerpat zkušenost od lidí, kteří hospodářství tvoří. Na druhé
straně jsou otázky kvality životního prostředí problémem kolektivním a
přeshraničním, což je levicový přístup. Hledání průsečíku mezi osobní a
kolektivní odpovědností při řešení lokálních i globálních problémů je úkolem
pro zelené všude na světě.

-Jak jste vnímal zelené v emigraci?

Na začátku osmdesátých let jsem je vnímal jako exoty a inklinoval více ke
konzervativním a liberálním silám. V průběhu let jsem však byl svědkem
osobního nasazení u mnoha svých přátel a známých ve prospěch témat, která
dnes známe jako zelená. Udělalo to na mne dojem, protože v tom nebylo
pokrytectví, které jsem vídal jinde. Začal jsem si zelených více všímat,
vážit si jich a sám se měnit.

-Cítíte ještě v sobě ideály někdejší ODA?

Když jsem vstupoval na přelomu let 1996 a 1997 do politky, byl mi program
ODA nejbližší na české parlamentní politické scéně. Jednoduše a srozumitelně
požadoval na každém jednotlivci, aby převzal odpovědnost za svůj život, za
své osobní i hmotné závazky. Role státu byla nebyrokratická, systémová a
smysluplná. Za prvních pár let svého nasazení v praktické politice jsem
pochopil, že je to hezký, ale nereálný příběh, asi jako utopický
socialismus.

-Proč jste nezkusil senátora? Byl jste vizionář a čekal ten výsledek měřený většinovým volebním systémem?

Už jsem řekl, že netoužím ani po funkcích, ani titulech. Přijímám je
pragmaticky pouze tehdy, když mi jako nástroj mohou pomoct uskutečňovat mé
vize. Vizionář je, na rozdíl od snílka, prodchnut silou a schopností
proměňovat vize do reálných procesů. Líbí se mi to, je v tom lidskost,
tvořivost, odpovědnost a užitečnost pro všechny.

-Překvapilo vás něco na kampani?

Zaznamenal jsem větší množství podpásovek než při předchozích volbách. Jako
by už politická scéna nemohla nabídnout osobnosti ani témata. Nahradila je z
velké části surovost a virtuální realita.

-Jaké dáváte zeleným šance do budoucna?

Jaké si to uděláme, takové to budeme mít. Zelená politika je neodmyslitelná
od moderní společnosti, která si přeje technologický pokrok, životní úroveň,
zdravé prostředí, svobodu a mír - tedy to, co nazýváme kvalitou života.
Pokud Strana zelených bude úspěšná při hledání cest, jak svůj program
kvality života převádět do reality, mají zelení před sebou dobrou
perspektivu.

-Neškodí ji někteří sólisté?

Osobně jsem přesvědčen o užitečnosti názorové a zkušenostní plurality v
politické straně. Vznik proudů a frakcí považuji za žádoucí efekt,
odlišující moderní politické strany od pohrobků totalit. To, co však chybí
ve Straně zelených, je profesionalita. Členská základna musí být schopna
rozpoznat, kdy je čas na vnitrostranické diskuse, prosazování postojů a
personální změny a kdy je čas na semknutí a vytvoření silného, akceschopného
celku. To vyžaduje kvalitní a provázané vnitřní stranické dokumenty,
zvládnuté procedury kolektivních orgánů a dobré administrativní zázemí.

-Budete patrně znovu starosta, máte ještě v sobě "šťávu",
nezevšednělo Vám to?

Práce mi nezevšedněla, ale šťávu už musím občas hledat. Letos jsem
kandidoval na starostu potřetí a bylo to poprvé na nátlak mých přátel ve
vesnici. Doufal jsem, že můj nástupce bude mít dost silnou pozici na
obhájení svého mandátu, ale ukázalo se, že bude potřebovat ještě nějaký čas.
Letos kandidovala tři uskupení a získal jsem dvě třetiny hlasů. I když mne
to už netěší tak, jako v minulých volbách, ukazuje se, že způsob správy věcí
veřejných, který jsem zavedl, má u lidí pozitivní odezvu.

 

-Díky za rozhovor.
 

O.Janeba