Archív článků

 

Čína jako hrozba budoucnosti

Dva milióny Číňanů, kteří museli opustit svoje domovy kvůli stavbě přehrady Tři soutěsky, se ještě ani nestačilo zabydlet v nových končinách a stěhování už v Říši středu čeká na sto tisíc dalších lidí. Nové vodní dílo má tentokrát změnit tvář kraje, kde se podle mýtů rozkládalo bájné království Šangrila a který je krom jiného domovem kmene Načinů, jednoho z posledních matriarchálních společenství světa. Co na tom, že jde o lokalitu zapsanou na seznamu míst chráněných organizací UNESCO. A co na tom, že pozoruhodná komunita – a s ní i její unikátní kultura – budou odsouzeny k zániku. Prudce rostoucí čínské hospodářství si žádá své.
Stále silnější čínský průmysl začíná znečišťovat životní prostředí v míře, jež se stává životně nebezpečnou pro každého obyvatele. Přítomnost nebezpečných látek ve zplodinách a odpadech velkých podniků několikanásobně překračuje zdraví ohrožující limity.
Podle dostupných studií trpí dvě třetiny velkých čínských měst vážným nedostatkem vody, špatný vzduch způsobil v uplynulých deseti letech smrt téměř dvou miliónů lidí a více než 25 miliónů jich každý den v práci bez ochrany přichází do styku s toxickým jedem a prachy.
Například v provincii Kua-tung, kde řada těžebních podniků vypouští jedovatý odpad přímo do vody, překračuje množství olova více než čtyřicetkrát povolené limity. Místní si stěžují, že voda je stále rezavě zbarvena. Její špatná kvalita ničí jejich životy hned dvakrát. Jednak má nepřirozeně neblahý vliv na zdraví obyvatel (čínští vědci dávají do souvislosti hrozivé znečištění vod s prudkým nárůstem výskytu rakoviny jater, žaludku a jícnu) a pak také vážně podrývá lokální ekonomiku do značné míry závislé na pěstování rýže. Výnosy místních – kdysi vyhlášených – polí v posledních letech výrazně klesly a dnes se drží na pouhé třetině národního průměru.
Vedle přímých zplodin průmyslových podniků se na celkovém znečištění významně podílí i jev, o kterém se příliš nehovoří – obrovské podzemní požáry uhlí. Miliony tun této suroviny žhnou v rozsáhlých oblastech už několik desítek let. Dříve měly tyto jevy na svědomí především přírodní události, dnes je však stále častěji způsobuje člověk. Podle expertů přitom jen doutnající čínské uhlí uvolní do atmosféry tolik skleníkových plynů, jako celá automobilová doprava ve Spojených státech dohromady. Podle statistik dnes Čína takovýchto neuhasitelných požárů eviduje na šedesátku a podle odhadu odborníků se tak každoročně do ovzduší uvolní šestnáct milionu tun oxidu uhličitého.
S následky svého vlastního znečišťování se přitom zdaleka nemusí vyrovnávat jenom Čína. Podle výzkumníků Americké asociace pro povznesení vědy se proudy škodlivin z čínských továren dostávají za nepříznivých podmínek až na druhou stranu Pacifiku. Právě kvůli nim pak často ve Státech na západním pobřeží dochází velmi často k překračování povolených limitů. V ještě větší míře je pak podobnému vlivu vystaveno Japonsko, o sousedních státech Říše středu nemluvě.
 

Jaroslav Valůch
(RESPEKT 2003)

redakčně kráceno