Zelená politika

 

Agent Rony a zapšklý Jakub našli společnou řeč
Absurdní přátelství, alespoň viděno očima běžného čtenáře, vzniklo mezi někdejším aktivním konfidentem STB Ondřejem Hejmou (krycí heslo Rony) a neúspěšným kandidátem do Evropského parlamentu Jakubem Patočkou. Že se ve skutečnosti vůbec neznají, není důležité. Spojuje je obsedantní nenávist vůči zeleným, a i když se nacházejí oba dva na trochu jiné straně barikády, cíle a prostředky mají vzácně shodné.

Pan Hejma má svaté právo nemít rád Stranu zelených, já rovněž nemám rád jeho šosácký bigbít, ale nepodstrkávám mu všechny neduhy rockové scény, jako on podsouvá Martinovi Bursíkovi neúspěchy české vlády. Naštěstí je v politickém komentování takový amatér, že skřípající aforismy, jako například oslí můstek „Kraus není Klaus“, spíše nudí.

To Patočka je jiný kádr. Veškerý svůj profesní život se mu smrskl na kumulaci zloby vůči Straně zelených. Občas svými výpady připomíná deník Šíp, ale ještě spíše se blíží Rudému právu ze začátku padesátých let nebo Vlajce o patnáct let dříve. Podezírám jej, že tato periodika velmi důkladně studoval a teď je opisuje.
Je až zarážející, jak rychle připravila Jakuba Patočku o rozum jeho nezřízená touha po moci.

Hromady hnoje, které poctivě týden, co týden vozí tito pánové na svých trakařích přede dveře Strany zelených až navozují údiv, kde berou tolik vytrvalosti.

Nenověji si našli jako zástěrku prezidenta Klause. Upletli si z něj bič, kterým chtějí sešvihat zelené zato, že si dovolili demokraticky zvolit nového předsedu a dokonce s ním vstoupit do vlády.
Že je Klaus Hejmovi často pro smích a Patočka mu veřejně spílal do největšího škůdce polistopadové doby, není podstatné.
Václav Klaus je podle nich bezpochyby dobrý prezident, když otevřeně vystupuje proti Straně zelených.

Proto čtěme Literárky a naslouchejme prostovlasatému porotci z Novy. Berme to jako intelektuální šaratici. Dokud jí budeme moci pozřít a vyloučit, neztratí naše útroby nutnou samočisticí schopnost. V opačném případě by nás mohl potkat podobný osud jako Hejmu s Patočkou.

 

Oldřich Janeba